Nejasné hranice Audiokniha (Mp3)

Nejasné hranice - Marie Domská Sci-fi z pera české autorky, které by mohlo být něčím zajímavé a bavit? Tady je! Nemáte zač dámy a pánové. Po dočtení téhle knihy jsem pochopila, proč se lidé v hodnocení příběhů tolikrát opakují. Slova jako paráda, jízda, chci víc, byla ta první, co mě napadla. Ale popořadě. Nejasné hranice vypadají po přečtení prvních pár stránek jako komorní příběh. O Erin, která se vinnou nehody ocitla na území, kam žádný člověk předtím nevkročil. Málem zemře, jenže ji zachrání Kchrat. Takový samorost. Mimozemský samorost. Co má přes dva metry. A ocas. A místo mluvení jen chrčí. Erin se mávnutí proutku ocitne uprostřed cizí kultury, o jejíž existenci lidé na zemi nemají tušení. A ne nejsou to miloučcí Asgardové, jaké známe z hvězdné brány. Tohle je rasa, která pro svou vlastní obranu šlechtí celou rasu vojáků – mezi které patří i Kchrat. Komorní drama se rázem změní v příběh, kde se Erin snaží přežít, pochopit místo kde se ocitla, naučit se něco sama o a sobě, a hlavně přijít na to, jak Kchratovu a svoji rasu seznámit, tak, aby z toho nevypukla galaktická válka. Kchrat (ne Krchat, hezky to ch poválejte na jazyku jako pravý Šatchran) je naprosto skvělá postava, hned od prvních stránek mi přirostl k srdci a kapitoly s ním mě bavily nejvíc. Je to taky pěkně tvrdohlavý mezek, ale přestože, jeho vzhled má k člověku daleko, svou povahou mi přišel ze všech jako člověk nejvíc. Příběh má perfektně promyšlené světy, technologie a autorka je podává velmi srozumitelně a hlavně zábavně. Nemusíte se obávat stránek tupých popisů, abyste pochopili, jak je sakra možná hrát na schovávanou ve vesmíru! Jinak tu máme balíček obvyklých podezřelých. Politické intriky, postavy, co kopou jen za sebe, přátele, co pro jiné udělají opravdu i pár nebezpečných blbostí, a hlavně brutálně rozpitvanou problematiku toho, jak jsme schopni přijmout něco jiného, neznámého, když kolikrát odmítáme přijmout sami sebe. Nejasné hranice je závan čerstvého vzduchu na poli české sci-fi, který jsem naposledy cítila, když jsem četla Naslouchače. Ale tohle je víc space a od prvních stránek pořádná akce. Věřte mi, bude vás to bavit a vím, že se chystá celá série, co je naprostá pecka, protože tenhle epos si rozhodně zaslouží víc prostoru.

Za mě je to skvělé sci-fi, Kchrat je prostě úžasný a člověka si hnedka získá, Erin je trochu otravná a pasáže s ní mě zas tak nebraly, možná zvlášť proto, že je jenom člověk a ano, sice se o něco snažila, ale mám dojem, že to dělala takovým způsobem, jako by se snažila o pravý opak. Příběh je čtivý, kniha se netáhne, pořád nějaká akce, líbilo se mi jak se kapitoly střídali, někdy na Zemi, jindy u Šatchranů, pak jednou z pohledu Kchrata a jidny z pohledu Erin. Těším se na další díly, i když doufám, že s menším zastoupením Erin v hlavní roli.

Za me bohuzel promarneny potencional. Kdyby to bylo jen o Kchratovi, tak super. Jenze Erin prebirala postupem casu vetsinu prostoru a vyplnila ho jen plytkym opakovanim sebelitostnych uvah. Nudna, otravna, na ranu. Takze pokud bylo zamerem napsat postavu, kterou budu nesnaset, tak se povedlo. Ale o takovych cist nechci. Body davam jen a jen za Kchrata, on byl jediny duvod proc jsem docetla.

Původní české sci-fi už od prvních recenzí, jsem věděla, že si jí chci přečíst. Už dlouho jsem z knihy neměla tak rozporuplné pocity. (Pozor obsahuje možný spoiler.) Jako na kolotoči. Skvělý začátek, pak nudné pokračování, skvělé kapitoly s hlavním hrdinou, které jsem hltala bez dechu a pak kapitoly s hlavní hrdinkou, kterou jsem po tom nekonečném fňukání měla chuť vysadit na nejbližším asteroidu. Je to napsané čtivě, svět je rozmanitý a opravdu srozumitelný. Líbí se mi komplexnost a jistá krutost Šatchranské rasy. A kdyby tam byly kapitoly jenom s tímto, dávám plný počet bodů. Bohužel Erin, je na mně tak afektovaná, nudná a zbytečně natahuje děj, že kdyby tam byla jen ona, dám hvězdičku jednu. Já chápu, že to neměla lehké, ale na to, že to měla být hlavní postava to prostě nedávala. Další díl, si ještě přečtu, pokud tam bude méně Erin a víc Krchata, ráda tomu dám šanci. Jinak se obávám, že z mého hlediska, se jedná o promarněný potenciál. Kdy se krásná space opera proměnila v omílání problémů, jedné nestabilní navigátorky.

Napad dobry, bavilo me to docela cist, az na pasaze s Erin, ta mi proste neskutecne lezla krkem tim fnukanim. Ja vim, ze autorka chtela asi popsat jak by se normalni clovek citil, ale ja v knihach hledam odpocinek a chci mit hlavni postavy rada, ne si prat, aby je vystridal nekdo jiny. Takze tady se moc tlacilo na pilu, pokud postava nefunguje dobre pro ctenare, kazi to pribeh.