Recenze na knihu
Rybí krev Jiří Hájíček

Je to text, který s něžnou poetikou vypovídá o době, kdy socialismus utvářel svět, krajinu i lidské osudy. Smutné chvíle a pocity bezmoci hrdinů v té pekelné totalitní době mi intenzivně připomněly, zač být dnes vděčná. Škoda jen, že se tak rychle čte .o))

Bála jsem se venkovské prózy, prostoduchých dialogů na odpoledních čajích... a pak na popud Magnesie jsem si řekla, že je čas si udělat názor a zkusit zase jednou něco českého... Jelikož jsem si zatím nějak nenašla tu správnou cestu k české literatuře, i když se v poslední době snad už blýská na lepší časy... nakonec se konalo velké překvapení... příběh vyvolal spousty emocí a vzpomínek, ze kterých bylo a je stále sakra ouzko... a pokud se mnou něco takhle zamává a navíc je to české, tak mohu jen smeknout a doporučit!

Příběh z jihočeského prostředí za doby kdy se stavěl Temelín a lidé museli opouštět své domovy.. Zaslouženě oceněná kniha. Všechny knihy od českobudějovického autora Jiřího Hájíčka hltám a doporučuji.

Knihu bych určitě doporučila každému, koho lákají nejen neobvyklé lidské osudy, ale současně má zájem se dozvědět alespoň něco málo z naší poměrně nedávné historie, byť se to týká pouze oblasti kolem Temelína. Abych ale tímto neodradila případně zájemce o tuto knihu, musím zdůraznit, že se dle mého názoru určitě nejedná o žádnou litraturu faktu, pouze se spolu s osudem hlavní hrdinky, či hrdinů, dozvídá i něco navíc.

Knihu jsem si koupila poté, co jsem se dozvěděla, že získala cenu Magnesia Litera, aniž bych věděla o čem je. To jsem se dozvěděla až později a trochu se zděsila. Nicméně musím říct, že kniha je moc pěkně, čtivě napsaná a zachycuje dění v malé vesnici, v oblasti, kde se má stavět Temelín. Myslím, že rozhodně stojí za přečtení.

Výborná kniha. Úplně na mě dýchla nostalgie nedávných a přitom už tak odlišných let minulých. A stejně tak i beznaděj ze ztráty domova i zpřetrhaných rodinných vztahů. Velmi působivá a smutná kniha.

Znám od něj i lepší knihy

Výborná kniha. Úplně na mě dýchla nostalgie nedávných a přitom už tak odlišných let minulých. A stejně tak i beznaděj ze ztráty domova i zpřetrhaných rodinných vztahů. Velmi působivá a smutná kniha.

Téma této knihy mi přijde nevšední, ale prosté. Nečekala bych, že toto mě zaujme, ale dokázala jsem se dokonale vcítit do postav i děje a příběh jsem prožívala s nimi. Kniha mi přijde napsaná prostým jazykem, ale je napsaná lidsky a vlídně.

Fantasticky popisane charaktery a pocity postav. Skratila by som vsak tak o 50 stran aby to bolo v zavere sviznejsie. Inak skvela.

Kniha mě uchvátila, najednou jsem se vrátil do dětství, které jsem prožíval ve stejné době jako hrdinka příběhu.

Příběh Hany, která se vrací v roce 2008 do rodné vesnice, která musela ustoupit stavbě jaderné elektrárny Temelín. Chce zde uzavřít staré záležitosti a bolesti a udělat si ve svém životě pořádek. Tato kniha přináší téma, o kterém jsem zatím nikde nečetla a moc mě to zaujalo – téma vysídlování a bourání obcí, aby na jejich místě mohl stát Temelín. Sledujeme zde pocity lidí, kteří mají opustit svůj dům, ve kterém žili celý svůj život. Také to, jak je obec informovala, nebo spíše neinformovala a jejich boj s větrnými mlýny. Zároveň se v knize dozvídáme o životě Hany. O její rodině, přátelích i láskách. Příběh, který mohl prožít každý z nás. Moc se mi líbil vykreslený vtah lidí ke svým chalupám a chaloupkám a celkově život na vesnici. Toto téma je mi blízké, tak jsem si to moc užila. Jednu hvězdičku strhávám za to, že v první polovině knihy mi přišel děj trošku rozvleklý, některé situace se tam na můj vkus moc často opakovaly. Ale jinak kniha jako celek je super a opravdu ji doporučuji k přečtení. Dozvíme se v ní o naší celkem nedávné minulosti a to opravdu zajímavě a čtivě.