Maková pole – kniha, která se stane vaším osobním terapeutem | RECENZE

Léčebný spánek má své nevýhody, ani tak ale není nerealistický nebo nepřitažlivý. Každého v životě potká nějaký druh ztráty a každý se touží z bolesti vyspat… 

Vzpomínat a zapomínat

Myšlenka na naši vlastní smrt je zneklidňující, ale když si představíme, že kosa udeří na naše blízké, je to násobně horší. Truchlení je bolestivá a někdy nekonečná záležitost, na kterou se našel lék. Klinika Maková pole nabízí zdánlivě prosté řešení velkého problému. Pacient, který prožil ztrátu, se uloží k dlouhému spánku a probudí se bez balastu emoční bolesti. Je připraven opět začít žít. Existuje ale poměrně slušná šance, že bude trpět zásadními vedlejšími účinky.

Nahlédněme do hlav několika lidí. Na jedné straně stojí Ellis, úspěšná doktorka, která změnila svět založením kliniky léčící spánkem. Na straně druhé nesourodá partička lidí mířící do pouště, aby nalezla onu kontroverzní kliniku. Každý z nich má svůj unikátní pohled na to, zda jsou Maková pole zhoubou, nebo přínosem.

Drahocenné hořkosladké vzpomínky na to, co bylo, přetrvají, již vám však nebudou bránit opět se soustředit na vlastní budoucnost…

Špatný příběh, dobrá kniha

Vnímavá autorka Nikki přichází s velmi podnětnou myšlenkou. Opět. V románu Život na míru načrtla svět, ve kterém lidé znají délku svého života, nyní je to léčba spánkem. Už jen samotný nápad mě nutí neustále přemýšlet a představovat si, jak by vypadal svět, ve kterém lze Maková pole navštívit. Jestli něco, tak Nikki moc dobře ví, jak čtenáře zaujmout dřív, než samotnou knihu vůbec otevřou.

Maková pole působí krapet nevyváženě. Jednoho nabízejí přehršel, zatímco druhého pomálu. Pojďme si popsat, čeho je kolik, aby v tom bylo jasno. Příběh, základní surovina napříč románovou tvorbou, se zde vyskytuje jen ve velmi hrubém obrysu. Máme tu základní premisu, jakýsi road trip hrdinů, kteří míří ke svému společnému cíli, posouvají se z bodu A do bodu B, poté do bodu C a tak dále. To je ale vše. Z tohoto úhlu pohledu už kniha více nenabídne. Samozřejmě tu máme to zářivé, veliké slovíčko ALE.

Víte, že na světě není vždycky všechno v pořádku, ale když se ohnivý sluneční kotouč rozteče po klidné hladině a mraky se změní v broskvový a malinový sorbet, máte pocit, že aspoň tato jedna věc proběhla správně…

To dobré až na konec

Jestli kniha něčeho nabízí nadmíru, pak je to hluboký rozbor myšlenek hrdinů a obšírné pohledy na téma léčebného spánku ze všech možných stran a úhlů. Veškeré motivy hlavních postav, negativní či pozitivní názory na Maková pole v různých podobách – to je to, co tento román definuje a dělá z něj velmi lákavé čtení.

Když nazývám knihu osobní psychoterapií, není to až tak přehnané, protože problémy, které hrdinové v románu řeší, jsou přesně ty, na které narážíme i v našem světě. I když poslední kapitola vyznívá poměrně pozitivně, já jsem byl naopak lehce posmutnělý, protože jsem věděl, že lidé možnost Makových polí nemají, což mě mrzí, ať už kvůli nim, nebo kvůli mně samotnému.

Třeba jednou…

Tak zase někdy příště, na přečtenou.