Odyssea: Nolan servíruje antický blockbuster, jaký se jen tak nevidí | FILMOVÁ RECENZE

Myšlenky na startu

V rozmezí pouhých několika týdnů jsem měl možnost zhlédnout práci dvou naprostých legend filmařského řemesla a odnesl jsem si zcela jiné pocity. První legendou byl Spielberg. Do kin vlítl snímek Odhalení a já byl u toho, bohužel. Plánovaná recenze k vám nedorazila, protože jsem ji musel stopnout. Internet je dost plný negativity na to, abych ještě já přispíval svým jedovatým jazykem.

Proč sem vůbec tahám jiný film? Zarazilo mě totiž, jak antagonisticky na mě Odyssea oproti Odhalení zapůsobila. Jeden snímek ve mně roste a nutí mě přemýšlet, zatímco ten druhý se ze mě vypustil jako balónek a zmizel do zatracení.

Photo © Melinda Sue Gordon / Universal Pictures

Čas na názor

Nolanovy filmy jsou většinou studené jak psí čenich, takže bylo zajímavé sledovat příběh, jehož páteří je láska schopná vydržet sakra dlouhé odloučení. A rovnou vypálím, že za mě byla romance Odyssea a jeho vyvolené Pénelopé tou největší slabinou snímku, protože jsem nějak nenacítil jejich společnou chemii. Celé to bylo zvláštní, protože jak Matt Damon, tak Anne Hathaway odvedli slušnou hereckou práci, jen tu jejich osudovou lásku mi film nedokázal prodat.

Pan režisér se na mně dopustil malé křivdy. Celých 180 minut na mě totiž chrlil jména, která mi sice byla známá, ale příběhy, které se za nimi skrývají, jsem už dávno zapomněl, takže jsem se velmi rychle začal ztrácet. Brzy mi bylo jasné, že jsem si měl před návštěvou kina antický epos alespoň rámcově prostudovat na Wikipedii, protože tvůrce počítá s tím, že divák bude nějaké ty znalosti mít.

Photo © Melinda Sue Gordon / Universal Pictures

Epické zakončení

Poslední část patří filmové onanii. Zatímco si Tom Holland nacvičoval s Jonem Bernthalem své společné soužití na plátně ještě před premiérou nového Spider-Mana, kde se oba potkají ve svých ikonických kostýmech, já jsem byl plně soustředěný na plátno a ochotně hltal všechny bizarnosti, které se na něm nezřízeně odehrávaly. A bylo jedno, jestli se jednalo o děsivého kyklopa, nebo obyčejně vyhlížející čarodějnici. Všechno fungovalo perfektně a vypadalo sakra dobře. Zde si opět musím rýpnout do Odhalení, ve kterém se pohybovali škaredě vyhlížející digi jeleni, zatímco zde byla prostě opravdová zvířata. Jak já si vážím toho nolanovského analogového podpisu.

Bylo to velmi důstojné dobrodružství, které muselo o to víc zářit, pokud jste měli to štěstí a dostali se do IMAXu, pro který se tento film narodil. Pokud ale patříte mezi plebejce stejně jako já, nezoufejte. I obyčejný multiplex udělá dobrou službu a vy si užijete tučnou tříhodinovou porci, kterou Nolan navařil. Je třeba si přiznat, že blockbusterům s antickou tematikou v dnešní dohořívající době Hollywood moc nepřeje, takže Odyssea působí jako zjevení. Okázalé a svým způsobem originální.
Tak zase někdy příště. Na přečtenou.

Hodnocení: 80 %