RECENZE: Jezdec

Smrt si tentokrát našla cestu na nejvýznamnější jezdecké závody v kraji.

Nacházíme se – kde jinde než ve starobylém městečku, ležícím uprostřed rozlehlých vřesovišť, Falsterbo. Odehrává se tu jedna z nejvýznamnějších událostí švédského jezdeckého sportu – Falsterbo Horse Show. Jsou tu všichni, jak jinak... Tribuny jsou plné a starosta města Lars-Goran Larsson se dme pýchou. Recepce pro VIP hosty, kterou (z peněz daňových poplatníků) uspořádal, právě končí a hosté netrpělivě očekávají zahájení závodu.

Je to napínavé, protože jde tentokrát o mnoho. Kdo vyhraje, získá poslední volné místo v olympijském týmu a žhavým kandidátem je, vedle starostovy favoritky talentované a ctižádostivé Filipy Forsové, Leopold Gyllenstiern. Pochází z bohaté a tradiční jezdecké rodiny, jezdit na nejlepších parkurových koních je pro něj samozřejmostí a sebevědomí mu tedy rozhodně nechybí. Stejně, jako jeho špičkovému koni Baronovi. Jak však závod dopadne bude pro všechny velkým překvapením. Start, první překážka, druhá překážka, třetí překážka, a konec. Leopold padá z koně. Ten běží dál a svého jezdce nechává mrtvého za sebou…

Doposud bylo všechno radostné a idylické, teď ale spolu s ostatními seděli na tribuně a zaraženě sledovali jezdce, který právě spadl z koně. Čas jako by se v tom vedru zastavil. Leopold dál nehybně ležel pod třetí překážkou, zatím ale nikdo nereagoval a nikdo nic neudělal. Ellen, která seděla Egonovi na koleni, byla první, kdo ticho přerušil. Ukázala na spadlého jezdce a pronesla svým jasným dětským hláskem: Bum…

Po předběžném ohledání přítomné lékařky Ingely – sestry státního zástupce Fredrika – je přivolána policie. Ukazuje se totiž, že Leopold zcela jistě nezemřel přirozenou smrtí. Na místo tedy přispěchají naši staří dobří známí. Pečlivá policistka Lisa se svým lehce zmatečným kolegou Mårtenem a stále vyhořelý státní zástupce Fredrik, v patách s jeho 84 letým až příliš čiperným strýcem Egonem. Svérázní forenzní technici, přezdívaní Sluníčka, Holmgren a Persson také samozřejmě přijedou a s Holmgrenovou alergií na koně to nebudou mít jednoduché. A že posléze přibydou i další protagonisté jako Egonův kamarád Ragnar s novomanželkou Märtou a elegantní sousedka Elisabeth v závěsu se svou návštěvou z Paříže, neodolatelným Fracoisem, už nepřekvapí asi nikoho. Nebudou chybět samozřejmě ani děti – Fredrikova malá holčička Ellen a Lisina dcera Linnea, o které se všichni bez výjimky s láskou starají, ať se děje, co se děje.

„Mårten do sebe obrátil dalšího panáka a pohodlně se uvelebil na zahradní židli. Zavřel oči a natočil svůj pihovatý obličej směrem ke slunci. Cítil, jak ho pálí tváře, a uvažoval, jestli je to vinou slunce, nebo pálenky. Zaposlouchal se do příjemného švitoření drobného ptactva v zahradě. V dálce slyšel souseda sekat trávu. Zvuk sekačky na trávu se mísil s hučením aut projíždějících kolem hagarondellského kruhového objezdu. Byl se svým životem skutečně spokojený. Láska a manželství jen kvetly. Měl dvě úžasné děti. Užíval si své dvě práce a své předsednictví ve Sdružení cest a silnic. Že jeho telefon leží na střeše domečku na hraní a intenzivně vibruje, toho si v tu chvíli nebyl vůbec vědom…

Začne pátrání – oficiální i neoficiální – ale zdá se, že ať už je podezřelý kdokoliv (včetně Mårtenovy dcery Anny), všichni lžou! Nic nesedí a leccos si odporuje. Dvě jezdecké (rodinné) stáje stojí proti sobě, intrikují a věřit se nedá nikomu. Když znenadání dojde k dalšímu podezřelému úmrtí, atmosféra ve Falsterbo zhoustne. Kdo to tady vraždí?

Pak ale díky náhodě vnese do případu kdosi světlo. Svou roli v konečném rozuzlení sehraje téměř každý – a jak je ve Falsterbo zvykem, někteří trochu více. Konec je svým způsobem smutný, ale také hodně vtipný – zejména Egonův neskutečný závěrečný kousek. Náladu vám nezkazí (právě naopak) ani popudlivý krajský policejní ředitel Billund či hejno nových Mårtenových slepic.

„Lisa se pobaveně zadívala na fotky. Na první byl Mårten v policejní uniformě a v náručí držel slepici. Na další pózoval s grilovaným párkem s chlebem před bistrem Falstebogrillen a na třetí ležel v trávě svlečený do půl těla a jedl kornout s karamelovou zmrzlinou.

Máte se skutečně na co těšit. Jestli jste četli Plážovou chatku a Pozorovatele ptáků, není třeba vysvětlovat proč – přednosti příběhů z Falsterbo, které ani tento nijak nepostrádá, už znáte. Pokud je však Jezdec vaší premiérou, nenechte si ji ujít. Na předchozí díly navazuje jen volně a okouzlující odpočinková detektivka, psaná s důvtipem a příjemným nadhledem, u které se s chutí zasmějete, vás přece nemůže nepotěšit - co říkáte?

Hodnocení: 85 %