RECENZE: Karanténa

Mladík, kterého vezli, byl mrtvý, jen napůl zakrytý přikrývkou potřísněnou krví a zvratky, a otevřenýma očima zíral do prázdna. MacNeilovi se udělalo zle. Někde tam je i jeho syn. V tomhle pekle...

Příběh

Že to vypukne zrovna v Anglii opravdu nikdo nečekal. Asijský postrach jménem ptačí chřipka začal decimovat a rozkládat Londýn. Uvalení metropole do tvrdé karantény na sebe nenechalo dlouho čekat a ihned poté následoval večerní zákaz vycházení. Čtvrti se začaly měnit na bojové zóny, které střeží armáda.

Práce u policie připomíná, obzvláště v této době, peklo. Detektiv McNeil má před sebou posledních 24 hodin služby a na stole případ vraždy. Během stavebních prací byl nalezen kufr plný kostí, dětských kostí. McNeil je pořádný, tvrdý chlap, se skotskými kořeny, ale je možné, že tohle bude nad jeho síly. Jeho syn leží v nemocnici, mezi tisíci infikovanými chřipkou, a jeho naděje na vyléčení jsou mizivé. S posledními zbytky sil se vrhá, po hlavě, do případu, jehož vyřešení odhalí obrovské spiknutí. Anebo také neodhalí nic a McNeila to bude stát život. Vše se rozhodne za jeden jediný den.

Pouliční lampy byly rozmlácené, některé stožáry stržené. Po setmění by to byla temná a nebezpečná část města, kam nebylo radno chodit. Takový byl ten nový překrásný svět...

Recenze

S tím, jak koronavirus řádí ve světě, působí tento román dost nepříjemně a člověk z něho má dojem něčeho známého, mrazivého. Je hodně zajímavé, že Peter May měl Karanténu doma v šuplíku už před několika lety. Kdyby se mu podařilo vydat knihu už tehdy, pravděpodobně bychom nad příběhem mávli rukou a označili ho za přehnaný a nereálný, což ve stínu nynějších skutečností už úplně nejde.

Karanténa je detektivka jako vyšitá, ale prostředí, v jakém se odehrává, ji bez debat vyzdvihuje nad šedivý průměr. Ale to, co mě zaujalo nejvíc, nejsou příběhové kulisy, nýbrž Pinkie, záporná postava, kterou jsem si vychutnával až do konce. Kombinace cvoka a „férového“ nájemného zabijáka na mě fungovala. Dokázal zastínit všechny ostatní, v některých případech i samotného McNeila. Byla to skvělá hra na kočku a myš. A Pinkie rozhodně nebyl ta myš. Vím, jak to zní, ale ujišťuji vás, že jsem fandil té kladné straně. Co si to o mě myslíte? Styďte se.

Není cesty zpátky. Bez omluvy. Bez nápravy. Popálený muž ho zabil během chviličky. Život je možná těžký. Ale smrt je až děsivě jednoduchá...

Závěr recenze se ponese v pozitivním duchu, a jestli se Peter May rozhodne napsat spin-off příběh věnovaný Pinkiemu, přísahám že zařídím, aby se, zpětně, zvedlo dnešní hodnocení o 20 %. Takže Petere, já čekám, je mi jasný, že si tuhle recenzi přečteš.

Nejsem sice expert na detektivky (zdravím kolegu Zdeňka), přesto si dovolím tvrdit, že tato se řadí mezi ty povedené. Pochmurný příběh odehrávající se v pochmurné době, který se příjemně čte a nutí vás nervózně v ruce žmoulat roušku. K tomu ještě přihodím zničený Londýn a šíleného záporáka. Ideální mix.