RECENZE: Prokletá – Velké finále série Zlatá

O autorce

Marrisa Meyerová je výbornou autorkou nejen fantasy příběhů. Její Měsíční kroniky a série Renegáti zaznamenaly nevídaný úspěch u čtenářů napříč zeměmi. Sama o sobě říká, že její první slovo bylo „story“ (příběh) a tak je nejspíš jejím osudem příběhy psát a vymýšlet. Začínala jako autorka fanfiction, kde si vybudovala slušnou fanouškovskou základnu a potom už pokračovala pod svým jménem, jako úspěšná autorka. Když získala dva vysokoškolské tituly, její kariéře mezi knihami už nic nebránilo v cestě. Nyní je oceňovanou spisovatelkou, manželkou a matkou dvou krásných holčiček. A pokud o ní chcete vědět víc, na svých stránkách má i pár osobních fotografií včetně příběhů, jak knihy vznikaly.

„Ty jsi zvláštní poklad, má královno,“ řekl a nabídl jí ruku. „Pojď, popřejeme dvoru dobrou noc a odebereme se do naší královské ložnice.“ Zavrčela. „To bych se radši odebrala do díry plné červů.“

Serilda je uvězněná na hradě Krále duchů, stejně tak duše jejích nejbližších dětských přátel, kterým vždy vyprávěla příběhy. Její tělo je schované někde na hradě a ona se má stát novou královnou. Když se Král duchů dozvěděl, že Serilda čeká dítě, přišlo mu to jako skvělá příležitost k tomu, aby si ji vzal za manželku a předstíral, že dítě je jejich společné. Serilda mu své dítě přislíbila, výměnou za osvobození duší všech dětí. Sama však nemá tušení, jak osvobodí sebe, svého milého Zlata a své vlastní děťátko.

Král duchů má však jasný plán. Ze spředeného zlata nechal ukout řetěz, kterým spoutá božstvo lovící při úplňku, a to mu pak bude muset splnit přání. Přání má jediné: přivést zpět k životu ženu, kterou miloval, nemilosrdnou Perchtu. Největším darem pro ni bude Serildino dítě. Sama Serilda ví, že má jen velmi málo času, aby vymyslela plán, jak zachránit co nejvíc duší a přitom se nějak zbavit Krále duchů. A tak se rozbíhá hra o čas na život a na smrt s nejistým cílem.

Verdikt

O tomto příběhu by se dalo napsat tolik znepokojujícího, stejně jako pěkného. Některé části pro mě byly na čtení až bolestivé, a to ve chvílích, kdy v příběhu někdo trpěl nebo umíral, popisy mrtvých dětí a to, jak Serilda musela obětovat svoje dítě. Bylo to náročné, ale brilantně napsané. Hrad, kde jsou všichni mrtví, pozitivně ani působit nemůže. Vykreslený byl tak reálně, až jsem málem uvěřila, že skutečně existuje. Paradoxně, jako kontrast k tomu, jak strašný Král duchů byl, jsem si jeho postavu oblíbila nejvíc. Jeho temná krása, která vás ohromí spolu se strachem. A láska, kterou i přes nebijící srdce cítil ke své mrtvé ženě, z něj nakonec dělala člověka víc, než byl ochotný si připustit.

Pokud máte rádi dobré příběhy a nebojíte se bát, tahle fantasy pohádkovo-hororová duologie je přímo pro vás!