RECENZE: Vánice

Příběh

Grady je hasič. Po posledním požáru je úplně na dně. Stalo se něco tragického, za což si dává vinu a nikdo mu nerozmluví, že tomu tak není. Nejraději by před vším někam utekl, a to se mu splní, když ho jeho dva nejlepší kamarádi z dětství – Stone a Jonas – pozvou na tradiční dovolenou do chaty na břehu jezera Prism Lake. Budou tam grilovat, vypijí pár piv, a hlavně budou odpočívat. Takový je aspoň plán…

Sníh se sypal hustěji než předtím. Z verandy jsem pořádně neviděl ani pár metrů vzdálený zasypaný bílý kopeček, pod nímž se skrývala moje honda.

První večer proběhne normálně – Tři mušketýři, jak si Grady, Stone a Jonas říkají – si rozdělají oheň, opékají a popíjejí, zatímco si příjemně povídají. Je teplo tak, jak má v červenci u jezera být, a všem je fajn. Už druhý den ráno však nevěří svým očím. Za okny jsou závěje sněhu, mráz a vytrvale chumelí. Navíc zjistí, že nejde proud, telefony jsou bez signálu a nefunguje ani rádio. Co se to proboha stalo?

Třem mušketýrům je jasné, že takto, jen s letním oblečením a chabými zásobami jídla, v chatě dlouho nevydrží. Nezbývá než vymyslet další plán - jak dál. Vše by ovšem bylo o něco jednodušší, kdyby situaci nekomplikovala ještě jedna věc. Tam venku, v té bílé tmě, je totiž cosi divného, a Grady, Stone a Jonas záhy poznají, že není radno se s tím setkat.

Nyní se jejich plán musí změnit na – jak přežít. Nebo také na – jak utéct a kam. Dříve než, a pokud vůbec, se jim podaří plán splnit, prožijí však takovou hrůzu, že se jim chvílemi nebude chtít ani žít. Možná ale, když spojí své síly, vyvázne aspoň někdo…

Otočil jsem klikou. Ostatní se stáhli blíž ke krbu, který jen stěží vyrovnával nápory větru zvenčí, jenž se vehnal dovnitř. Jonas a já jsme se protáhli dveřmi a začali je s námahou zavírat. Silný vítr je za námi přibouchl tak prudce, až jsem se bál, že se roztříští sklo. Sklo nakonec vydrželo. Ne že by na tom nějak zvlášť záleželo – mráz nakonec stejně nic nezastaví…

Recenze

Tak tuhle knížku jsem slupla jako malinu za jeden večer. Není dlouhá, zato však plná akce, napětí a hrůzy, zkrátka tak, jak to má ve správném hororu být. Děj má spád a nedá člověku ani možnost přestat číst. Snad i proto, že příběh nemá kapitoly, ale je rozdělen do sedmi ucelených částí, z nichž každá obsahuje určitý posun v jeho vývoji.

Nejvýraznějším prvkem je boj hlavních hrdinů o záchranu svých životů. Najdete zde však i jejich velmi dobře propracované charaktery a osobní příběhy, které vás přimějí se nad nimi více zamyslet. A to je dobře, protože díky tomu lépe porozumíte některým pohnutkám k činům, které protagonisté budou muset vykonat.

Závěr je tak trochu otevřený a vyvolá ve vás touhu se dovědět, jak to bylo dál. Také otázka, zda jde skutečně o konec celého světa, či jenom jeho části, zůstane nezodpovězená. Je tady ale šance! Vánice je totiž pouze prvním dílem celé série s názvem Bílá tma a v dalších dílech (Temná zima vyjde již v říjnu) se třeba všechno dozvíte. A já se budu těšit s vámi.

Hodnocení: 80 %