Za hranice lásky: Příběh, který ve mně rezonoval ještě dlouho po dočtení | RECENZE

Vždy, když začínám novou knihu, první stránka rozhodne, zda se začtu, nebo ne. Tady to ovšem bylo jisté. Samiino řešení tamponů jako usvědčujících důkazů mě přimělo, že to bude holka divoška, na pohodu a se smyslem pro humor. Takové to sluníčko, co se právě přistěhovalo do domu plného kluků. Její spolubydlící jsou studenti na armádní piloty, a já četla dál a jen jsem čekala, kdy dorazí na scénu bručoun à lá její protiklad. No nemusíte čekat dlouho. Grayson, její spolubydla a taky trochu maniak do úklidu, si nenechá nic líbit. Všechny věci musejí mít svoje speciální místo. Je jasné, že Sam ho velice rychle začne vytáčet. Zvlášť když vůbec netušil, že je to holka. Podle jména předpokládal, že jeho nový spolubydlící přes chodbu bude kluk.

No, a takhle se začínají skvělé love story. Grayson se už ve druhém díle čtenáři představil jako dost nemluvný chlapík. Už tehdy bylo jasné, že má za sebou smutnou minulost a něco, o čem se nikomu ze svých kamarádů nesvěřil. Jak jen vystihnout, jak úžasný a oddaný člověk je Grayson, aniž bych toho prozradila příliš? Prostě mi asi budete muset věřit!

Za hranice lásky

Grayson Masters je neskutečný. Tenhle pilot toho zažil dost, okovy jeho minulosti ho táhnou do rodného města, ale přitom touží po vlastní budoucnosti, kterou mu nikdo z jeho blízkých neschvaluje. Snaží se každý den překonat sám sebe, jinak by měl pocit, že to všechno bylo zbytečné. Ale nežije doopravdy. Nebo spíš žije dva rozdílné životy.

I když mi všechny buňky v těle protestovaly a hulákaly, abych u ní zůstal, sklonil jsem se nad postel a políbil Sam na tvář. „Miluju tě, Samantho. Bojuj ze všech sil. Brzy se vrátím. Odpusť mi, prosím.” Fyzicky jsem vyšel ze dveří, ale moje srdce zůstalo v té posteli.

Sam je pro něj jako závan svěžího vzduchu, torpédo, neustále ho vyzývá. Flirtuje s ním, protože ji náramně baví, jak je Grayson v jejím okolí nejistý. Učí ho pomalu ale jistě znovu si užívat maličkostí a těšit se na nový den. Sam utíká před nešťastnou zkušeností. Gray jí pomůže postavit se znovu na vlastní nohy a ona ho naučí, jak se zase smát.

Příběh těchto dvou bych četla, i kdyby se v něm už víc neodehrálo. Ale autorka vzala slovo drama doslova. Na zhruba 430 stranách se toho odehraje tolik, že pořád nechápu, jak to autorka všechno stihla. Místy to připomíná telenovelu – a to hlavně díky Graysonovi, kterému osud nadělí ne jeden, ne dva, ale rovnou tři srdcervoucí momenty. Rebecco Yarros, nech toho chudáka vydechnout!

Příběh je nicméně velice čtivý. Najdete zde popisy momentů a emocí, které vyznívají natolik reálně, jako byste je prožívali spolu s hlavními postavami. Obě postavy jsou uvěřitelné a chemie mezi nimi a dynamika vztahu je za mě top. Grayson je zlatý hoch. Snaží se zavděčit všem a udělat vždy správnou věc, až ztratí to, na čem mu doopravdy záleží. Důležitou roli v příběhu hraje právě rodina, ale ne nutně musí rodina být ta pokrevní. Také přátelé a jejich podpora a stabilita je důležitá.

Grayson a Sam jsou za mě top pár v téhle sérii. Ale kdo si zamiloval i předchozí, nebojte, v průběhu celého příběhu se budou objevovat dost často. Gray a Sam se střídají ve vyprávění, máme tady tedy dva úhly pohledu. Za Graysona mi hned třikrát během čtení pukalo srdce a tenhle příběh ve mně rezonoval ještě dlouho po dočtení. V českém překladu přichází i s krásnou ořízkou a barvou zapadajícího slunce.