Recenze na knihu
Lakestone: Srdce temnoty Sarah Rivens

Nutně potřebuji druhý díl!!!! Tahle kniha je prostě top, nemohla jsem se odtrhnout.

Za mě opravdu velké zklamání. Kniha byla propagována jako super dark romance. Čekala jsem od toho tedy hodně. Spicy scény skoro žádné, jen pár polibků a nikde nic. Navíc plno feťáků, až se mi všechny postavy protivily. Příjde mi to v některých knihách až normalizace fetu. Opravdu to nebylo podle mého gusta. Nicméně knihu jsem hned na druhý den dala na bazar a prodala.

Mě ta kniha bavila jiným způsobem než všechny ostatní. Nadchlo mě jak autorka se snažila ukázat, jak každý člověk se vyrovnává s traumaty sám. Osobně knihu hodnotím 4.6/5

Nemám slov. Knížku jsem přečetla za jeden den, nemohla jsem se od ní vůbec odtrhnout. V životě jsem snad u knížky necítila tolik emocí jako u téhle. Určitě doporučuji všemi deseti, moc se těším na další díl!

Čekala jsem hodně, ale hodně mě to zklamalo. Iris mě úplně iritovala svým chováním a chemie skoro žádná. Kaii má víc psychických problémů než já ponožek v šuplíku jediný kdo to zachraňoval byl Jacob! Díky bohu za něho Cením super nápad, ale zpracování už je horší. Do dalšího dílu se už nevrhnu, ale autorku určitě nezatracuji a zkusím příště od ní něco jiného.

Občas vás kniha překvapí úplně něčím jiným, než kvůli čemu jste ji začali číst. Od téhle knihy jsem čekala temnou romantiku plnou nebezpečí a napětí, ale nakonec mě mnohem víc dostala její psychologická stránka. Iris a Lakestone jsou dva lidé, které jejich dětství a rodinné prostředí poznamenaly úplně jiným způsobem. A právě tohle mě na jejich příběhu bavilo. Jak moc nás dokáže formovat prostředí, ve kterém vyrůstáme… Co si z něj neseme do dospělosti. A jak obrovský rozdíl může být mezi tím, jak člověk působí navenek, a tím, co se mu ve skutečnosti odehrává uvnitř. Žádná pohádková láska na první pohled se tady nekoná. Místo ní dostaneme nucenou blízkost a dynamiku mezi Iris a Lakestonem, která mi během čtení zaměstnávala hlavu víc, než jsem čekala. Kniha je plná nebezpečí, napětí a momentů, kvůli kterým jsem potřebovala vědět, co bude dál. Některé části bych ale klidně trochu zkrátila. Místy jsem měla pocit, že už se potřebuju posunout dál a příběh mě ještě chvíli držel na stejném místě. Celkově mě ale Lakestone bavil. Nejen jako dark romance, ale hlavně jako příběh dvou dost pochroumaných lidí, jejichž minulost ovlivnila to, kým jsou dnes.

Uf.... velké zklamání

Když jsem zjistila, že bude další kniha v překladu od autorky, která napsala Zajatkyni, tak jsem neváhala a knihu pořídila. Kniha se čte velmi dobře, nedalo se od knihy odtrhnout. Je to dost poutavý a bolestivý příběh plný zvratů, tajemství, boje a lásky. Nevadí mi, že neobsahuje žádný spicy scény. Nahrazuje to velká chemie mezi Iris a Kai. Konec byl nečekaný, potřebuji nutně pokračování :D

Doporučuju tuhle knihu. Byla promyšlená, krásně napsaná. Soucítila jsem s tím. Ta chemie mezi hlavními postavami byla neuvěřitelná. Miluju to.

Čteno jedním dechem. Čekám na další díl.

Kniha se čte dobře,ale děj se zbytečně stále opakuje posouvá se jen pomalu dopředu.

Ze začátku jsem měla trochu pocit, že píše o mně, jsou tam momenty, ve kterých se poznávám. To jak dokáží slova ublížit. A jak si taková slova člověk pamatuje. Přesto Iris není zrovna hrdinkou, kterou bych chtěla být. Kai... Tady pořád nevím, jsem rozpolcená asi jako on. Ale jakože žádná spicy hot scéna? Jen občasné zalaškování, které končí max líbáním. Jakože fakt jsem čekala víc. Jsem skoro na konci knihy, zbývá asi 35 stránek a já vím, že se nedočkám. Autorka by se taky měla trochu dovzdělat, protože u anorexie opravdu nejde o zvracení, ale o hladovění. Spíš Young adult než dark romance. Jsem ráda, že jsem knihu kupovala v předprodeji, protože kdybych za ní měla dávat plnou cenu, byla bych o dost zklamanější. Když už to mám rozečtené, tak chci vědět, jak to dopadne, druhý díl koupím, ale zatím jsem zklamaná. A ještě jedna věc, která mi vadí je, že v knize jsou opět použitá stejná jména Ella a Ally, jež byly i u Zajatkyně. Edit: přečteno a fakt nic...

Lakestone: Srdce temnoty: Sarah Rivens - temná romance, kde se střetávají dva rozdílné světy, kterým ani jeden z hrdinů nerozumí. ⭐⭐⭐⭐ „Byli jsme připraveni na všechno, jen abychom dostali to, co nám bylo léta odpíráno: lásku, bezpečí a útěchu.“ „Měl jsem tvou mámu zabít, aby ses nikdy nenarodil, ty zmetku jeden.“ To mu bylo teprve šest let. „Tvůj táta odešel jen kvůli tobě. Už máš jen mě, tak mě nenuť, abych odešla i já.“ To jí bylo teprve deset let. „Dvě děti, které dospěly až příliš rychle. A příliš špatně.“ Vytrhla jsem z knihy právě tyto věty, protože podle mě nejlépe vysvětlují, proč se obě hlavní postavy v dospělosti chovají tak, jak se chovají. Znám autorčinu předchozí sérii Zajatkyně, a proto vím, že každý její hrdina je psychicky nevyrovnaný. Formování postav je opravdu pomalé a stejné je to i u Iris a Kaie. Oba jsou ztracení ve svých dětských traumatech. Dospělí, kteří trpí kvůli těm, kteří je měli milovat a chránit. Ona je křehká studentka vysoké školy se strachem z opuštění a touhou být milována. On je tak trochu schizofrenní nájemný zabiják, který nerozumí citům. Jediný cíl - splnit úkol. Dva rozdílné světy, kterým ani jeden nerozumí. „Zachraň mě, princezno, jestli můžeš.“ Jenže v tomhle příběhu potřebují zachránit oba. Musí se poprat nejen sami se sebou, ale i s city, které mezi nimi toxicky vznikají. Emoce i pochopení, mám to v sobě, miluju to. Potěšilo mě i propojení s Organizací ze série Zajatkyně. Pokud jste ji ale nečetli, nevadí, pro pochopení příběhu to není nijak důležité. Na druhý díl jsem opravdu zvědavá. Přestože je první kniha pořádná bichle, zůstalo mi spoustu nezodpovězených otázek ohledně Kaiova chování. Pořád cítím, jak oba hrdinové vnitřně trpí a nerozumí jeden druhému. A stejně jako oni nerozumím všemu ani já. Právě proto mě pokračování láká ještě víc. Pokud čekáš vyrovnané hrdiny a odpovědi na všechny svoje otázky, nečekej to. Autorka všechna tajemství odhaluje opravdu pomalu. Užij si čtení a snaž se číst mezi řádky.

S velkým nadšením jsem si tuto knihu koupila, ale musím přiznat, že mě poměrně zklamala. Čekala jsem od ní mnohem víc a několikrát jsem se přistihla, že mám chuť některé stránky přeskočit. Na druhou stranu, pokud do čtení nepůjdete s příliš vysokými očekáváními, knihu si pravděpodobně užijete. Nečte se jedním dechem, ale ani vyloženě nezklame. Celkově jde o průměrné čtení, které má své světlé momenty, ale ve mně bohužel nezanechalo výraznější dojem.