Tamařino souhvězdí E-kniha

Tohle byl krásný příběh. I když smutný. Popravdě knihy s LGBT tématikou úplně nevyhledávám, tuto jsem si koupila pouze podle obálky. A rozhodně nelituji. Příběh je popsán jemně, citlivě a hezky plyne. Zpočátku jsem se ztrácela v dějové lince Edinburgh, ale i to bylo brzy pochopeno. Líbila se mi umělecká stránka knihy, téma fotografie a podrobný popis jak postav, tak prostředí, jako by tam čtenář byl s nimi. Dokonce i veškeré smutky jsem prožívala společně s Liv. Knihu doporučuji všem, kteří někdy byli na rozcestí a měli před sebou hromadu dobrých i špatných rozhodnutí.

Ze začátku jsem se ztrácela v deníku, ale potom jsem se začetla a bylo to super. Knihu jsem přečetla za dva dny. Moc mě pohltila. Prahla jsem neustále po setkání s Tamarou. Pořád jsem doufala, že na konec s Tamarou zůstane, ale nestalo se tak. Je moc velká škoda, že je tak moc málo knížek o tomhle tématu. Četla jsem i černookou a konec mě velmi překvapil. Děkuji autorce za tak skvělý příběh o lásce. Mám doma mnoho knih, ale tato patří k mým nejoblíbenějším. Snad se dočkám více knih o tomhle tématu od stejné autorky. Děkuji Anno Musilová.

knihu jsem si neužila, hrozně se táhla, měla jsem velký problém ji vůbec dočíst.

Liv, devatenáctiletá dívka, která se nedostane na svou vysněnou fotografickou školu, se „protlouká“ životem, jak se dá. Studuje práva, přivydělává si v kavárně, bydlí s kamarádkou Johanou. Jednoho dne však potká Tamaru, ženu, díky které se Liv změní život… Upřímně, bojím se knížek, které jsou hodně vychvalované, mám pak velké očekávání, které se kolikrát nenaplní. Ne však u této knížky. V první třetině jsem si říkala jo, dobrý, ale pak už se to jen stupňovalo, já se nemohla od knížky odtrhnout, kapesníky mi nestačily a já byla úplně uhranutá. V některé části příběhu se musí najít opravdu každý, ať už je to škola, rodiče, lásky, pocity. Je tam všechno. Je tam mraky emocí, které s Liv prožíváte. Kniha je označována jako Young Adult, já do této kategorie už dávno nespadám, ale i tak je pro mě knížka úžasná. Anička Musilová mi stylem psaní a dávkování emocí po kýblech připomíná Colleen Hoover a je mi jasné, že stejně tak i na její další knihy se budu neskutečně těšit.

Moc jsem si to užila :) Kniha nádherná, a zároveň velmi smutná :/ Doporučuju!!