Legie 2: Amanda - 2. vydání

Jedním dechem

Tento díl je trošku slabší než díl první a třetí, ale stejně se jedná o luxusní četbu a s čistým srdcem můžu dát 5 hvězd. Bál sem se, že plánovaná délka postupně dílo zhorší, ale zatím to vypadá jako solidně našlápnutá série. Každému mohu doporučit.

Velmi dobrá kniha,sice brak ale plná akce se solidním příběhem.

Druhá časť plynule nadväzuje na Operaci Thümmel a je vyrozprávaná rovnakým štýlom, takže človek ani nepostrehne, že ju napísala Kristýna Sněgoňová. Príbeh druhej časti je trochu komornejší. Dej ťahá vpred ústredná dvojica Moravec-Gerasim. Hneď ako inteligentná jašterica vytiahne päty z lode, vydávajú sa do akcie na vlastnú päsť a je len otázkou krátkeho času, kedy sa všetko začne kaziť. A častokrát úplne zbytočne, keďže hlavným motívom konania hrdinov je predovšetkým nadržanosť. Správali sa nezodpovedne a vyslovene hlúpo, navyše opakovane. Preto trochu sťahujem hodnotenie v porovnaní s prvou časťou. Moji obľúbenci Vodička a Giuseppe sú v úzadí, čo je škoda. Najviac som sa bavila práve na častiach, v ktorých boli spomenutí aj oni. Autorka rozvíja a dopĺňa knižný vesmír naozaj pekne a pridala aj piesočných hadov, ktorí znalcom sci-fi isto trochu pripomenú Dunu. Planéta Namathé pôsobí realisticky počnúc bordelom a súkromnou ZOO končiac. Bavilo ma objavovať jej zákutia spolu s hlavnými hrdinami. Od chvíle, ako Moravec a Gerasim prijmú úlohu vlámať sa do sídla miestodržiteľa, sa rozbieha tá dlho očakávaná akcia. Spočiatku nenápadná infiltrácia sa zmení na čistý chaos, v ktorom tí silnejší zožerú tých slabších (občas aj doslova). Hlavní hrdinovia sa však nedajú ničím zastaviť na ceste za ľudskou ženou. Čo sa tohto týka, autorka mala v rukáve aj drobný zvrat, ktorý ma dobre pobavil. Legie: Amanda prináša presne tú istú drsnú zábavu, akú po prečítaní prvej časti očakáva každý čitateľ. Rozprávačské tempo je dynamické, sarkastické poznámky výborne zapadli do textu a pobavili. Hoci sa mi o trošičku viac páčil prvý diel, druhá časť tejto space opery bola stále kvalitným čítaním v rámci žánru. Posádka Kraksny teda pokračuje ďalej a som veľmi zvedavá, s čím si budú musieť poradiť v tretej časti. Už teraz sa teším na čítanie.

A jízda pokračuje. Tentokrát pod taktovkou Kristýny Sněgoňové a její Amandy. Na planetě Namathé se údajně nachází lidská žena, kterou je třeba zachránit. Samozřejmě čistě ze vznešených humanitárních důvodu, to dá přece rozum. Jenže záchrana téhle ženy nebude tak snadná, jak se na první pohled zdá. Ještě když se přitom zapletete s mimozemským mafiánem, který je nápadně podobný našim slepicím. To se pak věci mají tendence jen a jen komplikovat. Dokáže kapitán Moravec se svým týmem ženu zachránit? Mluvil Slepic pravdu a je to skutečně buchta s epesníma dudama? Musím říct, že mi chvilku trvalo, než jsem se začetla. Začátek se malinko táhl, ale jakmile jsem se dostala na 40 stránku, tak mně příběh naprosto pohltil. Opět skvělá jízda, u které jsem se vážně bavila. Děj byl akčnější než v prvním díle, což já úplně nepreferuji, i tak jsem ale mile překvapena. Text je opět plný sarkasmu a skvělých hlásek, některé mi zůstanou v paměti ještě hodně dlouho. Nicméně za mne malinko umírněnější než v prvním díle, který napsal František Kotleta. K jeho humoru jsem měla blíže. Oceňuji ale, že jsem v autorce objevila cimrmanologa. Kdo mistra znáte, hledejte v knize jeho hlášku. Postavy byly opět skvěle popsány a já si kromě stávající sestavy, kterou jsem již znala, zamilovala i další. Obdivuji, že i když se autoři při psaní střídají, postavy si zachovávají jednotný charakter. Setkáváme se nejen s dalšími rasami mimozemšťanů, ale i se zvířaty z různých koutů vesmíru. Zde musím znovu vyzdvihnout skvělou fantasii autorů. Styl psaní je lehký, čtivý a stránky opět utíkají pod rukami jako zběsilé. Kdo čeká seriózní space operu bude nejspíš zklamaný. Jedná se zkrátka o trochu bizarní oddechovku z prostředí vesmíru. Pro mne ale přesně to, co jsem čekala. ,,To, že jsme za sebou nechali spoušť a že po nás šla polovina Namathé, možná srazilo jednu hvězdičku z výsledného dojmu..." Mám to úplně stejně. Příběh se mi moc líbil, ale ocenila bych sem tam i nějaké to úmrtí, které by děj učinilo ještě věrohodnějším.