Dva životy

Roberta se po vyučení vrací do rodné vesnice, aby pomáhala rodičům s hospodářstvím – tak, jak se to u nich očekává. S láskou se pouští do práce a obnovuje přátelství s Wilhelmem a Wolfgangem. K Wilhelmovi ale začne cítit něco víc a zanedlouho jejich vztah naplno rozkvete. Wilhelm působí, jako by do vesnice nepatřil. Je synem faráře a jeho matka je, mírně řečeno, trochu jiná než ostatní vesničanky. Wilhelm Robertu podporuje v jejích snech, stejně jako její dědeček, který však skrývá tajemství své minulosti. Podaří se Robertě osvobodit od konvencí a začít žít po svém, jak si vždycky přála? A jaké oběti bude muset přinést? Příběh je poetický a napínavý. První polovina na mě působila až lyricky: život na vesnici, láska k přírodě a plodinám i rodinné zvyklosti, které člověka sice svazují, ale zároveň mu prostřednictvím tradic dávají jistotu. Pak přijde zlom, který mě úplně rozbil. Od té chvíle se mé pocity změnily a cítila jsem zlost, neštěstí i vztek. Postupně se ale tyto emoce proměňují v touhu po vlastním životě a ve smíření. Právě ta rozporuplnost mě dostala a hodně oslovila. Myslím, že autor napsal příběh opravdu bravurně. Hlavní hrdinka Roberta je výborně vykreslená. Krásně se v ní střetává smysl pro povinnost s právem na vlastní život, pohodlí zajetých kolejí s odvahou vykročit do neznáma. Z mladé, trochu naivní dívky, která žije v zavedeném stereotypu, postupně vyrůstá sebevědomá žena. Její proměna mě moc bavila. Zaujala mě také postava Wilhelmovi matky. Snaží se být někým jiným, než kým ve skutečnosti je, a tím jde sama proti sobě. Její vývoj i vlastní příběh mě hodně oslovily. V knize je navíc řada věcí, které nejsou řečené napřímo, a čtenář si je musí domýšlet. Právě takové příběhy mám ráda. Styl autora mi sedl. Bavilo mě jeho vyjadřování, dialogy i to, že mi nedává všechno jednoduše na podnose. Je potřeba při čtení přemýšlet a vnímat i to, co zůstává nevyřčeno. Jsem ráda, že jsem autora poznala, a ráda si od něj přečtu i další knihy. Dva životy doporučuji všem, kdo mají rádi poetičtější příběhy plné silných emocí, rodinných vztahů a postav, které si hledají vlastní cestu. Není to čtení, které by všechno vysvětlovalo hned, ale právě možnost domýšlet si a nechat příběh doznít mě na něm moc bavila. Já jsem si čtení opravdu užila.