Hitlerovy ukradené děti

Dá se vůbec o knize, která vypráví o něčem tak zrůdném, jako byl projekt Lebensborn, napsat, že je skvělá? Díky velmi osobnímu vyprávění Ingrid si uvědomíte, jak hrozně moc, jak dlouho a do osudů kolika rodin taková jedna "malá" germanizace jugoslávské holčičky zasáhla...

Velmi zajimava zpoved Ingrid von Oelhafen anebo Eriky Matkove? o tom, jak prozivala sve detstvi v adoptivni rodine jako dite Lebensbornu a jak patrala po sve biologicke rodine, coz se diky uzavrenym archivum a nespolupracujici adoptivni matce dlouho nedarilo. Potkavala i jine deti a verte nebo ne, ty, ktere se pak vracely po vypatrani svymi biologickymi rodici prave k nim, tak se nemely zase az tak dobre po psychicke strance a pro priklad-vratily se k pocuravani a nedokazaly prijimat jinak potravu nez v lahvi, prestoze uz jim bylo i treba 10 let. V knize najdete i ruzne postupy a pokyny Hitlera ci Himmlera prave k tomuto jejich projektu. Napriklad i ty, kde jen trosku opozdene deti sly rovnou na eutanazii, nebo ty, kdy prislusnici SS byli vyzyvani k tomu, aby se rozmnozovali i bez manzelskeho svazku a temer s kymkoliv, kdo “vyhovoval”, prestoze byla Rise v te dobe dost konzervativni... urcite DOPORUCUJI.

Ze začátku jsem si říkala, do čeho jsem se to pustila, ale kniha začala mít spád a chtěla jsem vědět, jak to dopadne... Dozvěděla jsem se i něco s historie - rozpadení Jugoslávie.