Opozdilec

Verhulst čtenáře královsky baví černým humorem a scénkami jako ze situační komedie. Ruku v ruce s tím na totožné rovině ale zároveň nemilosrdně bilancuje. Kniha je výborně zvládnutým nastavením zrcadla stárnutí, sobě samému, těm nejbližším okolo i celé společnosti.

Skvělé oddechové čtení. Přečteno za odpoledne a doporučuju :)

Na odeonkách mě skoro vždy zaujmou obálky a stejně to bylo i u této knížky. Po přečtení anotace jsem věděla, že to bude pro mě to pravé ořechové, jak se říká. Čeho se my všichni bojíme? Co nás děsí? Stáří...ano, stáří...bolavé, opuštěné a smutné období...a představa stáří stráveného někde v domově důchodců, kde nám společnost budou dělat lidé opuštění i mozkem, nejen tělem, je opravdu děsivá. Jenže Désiré Cordier je natolik unaven a znechucen svou panovačnou ženou a nepochopen svými dospělými dětmi, že se rozhodne předstírat Alzheimerovu chorobu, aby se do domova, kde je víc takových lidí, dostal a unikl tak své manželce a okolnímu světu... Désirého Cordiera si zamilujete. Starý, ale moudrý člověk, který už toho měl prostě dost. A přesto si udržel chuť žít a vtipkovat. Člověk by očekával smutné čtení, ale kdepak. Bylo takové hořkosladké s nádechem černého humoru a sarkasmu. A to já mám moc ráda. Je to opravdu útlá knížka o 128 stranách, ale je v ní řečeno tolik, že se vyrovná bichlím.

Příběh Désiré Cordiera, sedmdesátníka, který už nechce snášet život s manželkou, která ho „tyranizuje“ a rozhodne se, že předběhne stáří. Začne předstírat projevy Alzheimerovy choroby tak dokonale, že je umístěn do domova pro pacienty s touto chorobou. Příběh plný černého humoru, který nás však donutí se zamyslet. Tuto knížku mám doma už dlouho a stále jsem jí odkládala, možná proto, že se mi nelíbila obálka, možná proto, že černý humor v knihách úplně moc nemusím, ale musím říct, že to byla škoda, knihu jsem si moc užila. S humorem a nadsázkou je zde vylíčen pohled na stáří, nemoc a smrt. Je to vtipné, ale zároveň nás to nutí k zamyšlení nad dnešní společností, nad vztahy mezi lidmi, nad životem ve stáří. Ač je to krátký příběh, novela, tak i přesto nám autor dokáže skvěle ukázat jednotlivé postavy, život s demencí i to, jak to funguje v domově s takovými pacienty. Příběh, který rozhodně stojí za to přečíst.

Povedená novela plná kousavé satiry. Příběh o muži, který uniká z manželství hranou demencí a zavřením do Domova seniorů, je strohý a úderný. Kdo viděl český film Teorie tygra, ví o co v této knize jde. Zde však navlas stejná pointa zasazena do Nizozemska má svou originalitu a zápletka s válečným zločincem tomu dává pomyslnou třešničku. Určitě se podívám po dalších knihách autora a tuto mohu doporučit.