Recenze na knihu
Ariadne Jennifer Saint

Chtěla jsem vyzkoušet něco jiného, než obvykle čtu a tak jsem sáhla po Ariadně. Do knížky jsem se zamilovala už v německém knihkupectví a doufala, že vyjde i u nás. Tak se také stalo a po grafické stránce je to opravdu nádherná kniha. Co se obsahu týká, tak jsem poměrně nerozhodná. Napsaná je vcelku dobře, rozhodně jsem se u čtení nenudila. Moc se mi líbilo prostředí starověkého Řecka, které mi připomnělo doby, kdy jsem jako dítě četla Staré řecké báje a pověsti, avšak za ty roky jsem zapomněla, jak surové a brutální vlastně jsou. Tahle knížka je vlastně takový trochu jiný retelling než běžně potkáváme. Příběh Ariadny, a žen objevujících se v této knize, vede k zamyšlení, co jsou muži schopni nám ženám provést, aniž by cokoliv utrpěli oni sami. Kniha je místy feministická, ale autorka si dala za cíl napsat knihu o ženách a to se jí rozhodně povedlo.

Obálka upúta pohľad zlatými prvkami. Je nádherná a po prečítaní si len povzdychnete, ako dokonale ladí s príbehom- loď, had,vínna réva a Ariadna. Mám pocit, že len v posledných rokoch na mňa akosi začala téma gréckych mýtov vyskakovať. Odolávala som, až doteraz, mám ju prečítanú a chcem viac takýchto príbehov. Kniha je rozdelené na 4 časti, každá je zameraná na určitý mýľnik Ariadninho života.Spoznávame Ariadninu rodinu, spomenú sa viaceré božstvá a autorka do príbehu zakomponovala aj iné postavy z gréckych bájí ako vedľajšie postavy. Kupodivu, na to, koľko postáv sa v knihe vyskytuje, sa mi vôbec neplietli, čo je obrovským plusom. V knihách s tým mávam veľké problémy-veľa postáv u mňa zaručuje chaos. Tu sa chaos nedostavil. Pripisujem to zrozumiteľnému, ľahko podanému štýlu autorky, ktorý ma pri čítaní natoľko pohltil, že som si ani neuvedomovala, ako sa stránky rýchlo obracajú. Ja, mýtickými legendami nepobozkaná, som Saintovej žrala celý príbeh o hrdinskom Theseovi. No bol ním v skutočnosti? Neviem. Podľa Jennifer to bol manipulátor, klamár, sukničkár, chválenkár, prospechár… Aj tým, že zabil krvilačného Minotaura, Ariadninho brata, sa zapísal do dejín. Akosi pozabudol, komu za to vďačí. Sám by nedokázal nič. Odmenou za pomoc považoval vyrabovanie paláca,zneuctenie Ariadny, ktorú opustil na neobývanom ostrove a oklamanie jej sestry, ponechanej napospas osudu v paláci s rozbesnemým Minosom. Ariadna na ostrove prežije v celku pekný život. Jej sestra Faidra prerozpráva aj kúsok svojho života. Ako sa od Ariadny odtrhla, tak ich osud zavedie opäť k sebe. Príbeh však nemá šťastný koniec. Ženy sú tu vykreslené ako tie, ktoré sa vo väčšej miere pričinia za “nesmrteľnosť” svojich mužov zapísaním do dejín, ale sú nedocené, priam zabudnuté. Autorka spomenie intigy bohov, postavy Herakla, Daidala, Hippolyty, Háda či Dionýza. Posledný menovaný ma sklamal najviac. Ariadnu vám vrelo odporúčam.