Společnost touží po jejich orgánech. Jsou Bez šance?

Těžko představitelný svět

Během druhé občanské války, známé spíše jako Válka o vnitrozemí, spolu bojovaly dvě nesmiřitelné strany – Armáda života a Brigáda volby. Po dlouhých krvavých bojích bez jasného vítěze obě válčící frakce usedly za jednací stůl a po vzájemné dohodě vleklý konflikt ukončily. Vytvořily Zákon o životě a definitivně tak prohráli naprosto všichni...

Náš svět byste v blízké budoucnosti pravděpodobně nepoznali. Jeho obyvatelé si mohou dle aktuálních módních trendů měnit barvu očí pomocí volně dostupných pigmentových injekcí, obávají se útoků tajemné organizace Tleskačů, a především si tady dospívající absolutně nemohou být jisti svými životy.

Pokud rodiče se svým potomkem nejsou spokojeni, dítě se jim zdá nezvladatelné a znelíbí se jim, mohou kdykoliv podepsat příkaz k jeho rozpojení a svých nechtěných ratolestí se naprosto legální cestou zbavit. Být rozpojen patří mezi poslední věci na světě, o které bychom stáli.

Znamená to, že se jedinec určený k následnému rozpojení stává výhradním majetkem státu. Posléze bude rozebrán na jednotlivé části těla, jež poskytne dle potřeby jiným, stejně jako svou krev a veškeré orgány. Dle zákona člověk ve stavu rozpojení neumírá, ale žije dál v jiné formě bytí. Nacházet se ve věku mezi třinácti a osmnácti rokem tak pro mnohé může zcela reálně znamenat hořký konec bez šance na přežití.

Na útěku před smrtí

Právě do takové nezáviděníhodné situace se dostávají tři hlavní postavy trháku Bez šance. Nejstarší šestnáctiletý Connor Lassiter se dlouhodobě zaplétá do rvaček se svými vrstevníky, často propuká v hněv a jen těžce kočíruje svou výbušnou povahu. Ke své smůle nejdřív jedná a až dodatečně přemýšlí. Rodiče jej považují za přítěž, kterou dále nehodlají snášet, a tajně podepisují příkaz ke Connorově rozpojení.

Zatímco celá rodina pojede na krásnou dovolenou, Connor má do týdne přestat existovat. Patnáctiletá Risa žije v dětském domově pro osoby svěřené do péče státu, kde kapacitně pomalu dochází místo. Dívka si toho je dobře vědoma, proto se snaží být užitečná a dobrá ve všem, co dělá. Bohužel to řediteli domova připadá jako nedostatečná snaha, a tak se nekonečný seznam rozpojenců rozrůstá o další nevinnou oběť.

Třináctiletý Lev se nachází v rozdílné situaci. Žije v bohaté rodině a nic mu nechybí. Rodiče jsou však silně věřící a chlapce si pořizují jako desáté dítě, které formou obětiny hodlají odevzdat ve prospěch své víry. Lev celý život naslouchá vymývání mozku o své výjimečnosti, o posvátné oběti, jíž uctí všemohoucího Boha. Na blížící se rozpojení se vlastně těší. 

Ačkoliv jsou tyto tři děti zcela odlišné a jejich příběhy toho příliš společného nemají, jejich cesty se mají spojit. Dorazí nakonec do tábora, kde dojde k jejich rozpojení, či v sobě najdou skrytou sílu a krutému systému se vzepřou? Existuje snad v tak odporné společnosti záchrana a mají vůbec šanci na přežití?

Hrdinou se může stát kdokoliv

Přiznávám, že o Shustermanově novince ode mne neuslyšíte nic jiného než chválu a samá doporučení. Dlouho jsem nečetla knihu, u které bych měla v napínavých momentech neustále husí kůží, svíravý pocit úzkosti a slzy v očích. Napětí graduje a díky autorovu neuvěřitelnému smyslu pro dramatičnost čtenář zapomíná na svět kolem sebe.

Píše tak ohromně čtivě, že vás kniha uchvátí od samého začátku a nedá pokoj, dokud nedojdete až na samý konec. Je silně návyková a vy ji nebudete chtít odložit. Těch tři sta stran bohužel uteklo jako voda a osobně bych uvítala minimálně dvojnásobek.

Spisovatel vytvořil úžasně strhující příběh, v němž zajímavě řeší závažná témata jako právo na život, fanatismus či možná nezářná budoucnost lidstva. Ať chcete nebo ne, nad knihou Bez šance se zamyslíte a všechny tyhle myšlenky z hlavy jen tak nevypustíte. Příběh rovněž disponuje silnými knižními charaktery.

Ohromně mne bavilo sledovat tři rozdílné děti a jejich postupný vývoj v průběhu celého románu. Ta proměna z vystrašených děcek na ostřílené bojující odvážlivce je pozoruhodná. Myšlenka, že hrdinou se může stát doslova odepsaný člověk, do něhož by to nikdo neřekl, se mi velice líbí a nese se celou knihou.

Propracovaná vize budoucnosti

Bez šance však není jen o kladných postavách, dějem se mihnou některé vyloženě odporné existence schopné čehokoliv. Až se přistihnete, že nenávidíte každého, kdo může jen trochu souhlasit s nepřátelským systémem podporujícím Zákon o životě, či kohokoliv, kdo bez mrknutí oka dokáže rozpojit dospívající dítě, jistě mi s mou teorií o propracovaných postavách a příběhu dáte za pravdu.

Za co bych připsala Neilovi Shustermanovi další plusové body je obecně vize budoucího světa, s níž se v průběhu četby seznámíte. Termíny jako čápnout dítě, Tleskači, Happy Jack či nezleťák brzy pochopíte a zajisté oceníte, neboť knize tyto promyšlené drobnosti dodávají na atraktivitě. Jako zajímavost ještě musím zmínit, že autor kromě psaní knih vytváří i filmové scénáře a Bez šance považuji právě za takový příběh, který se pro zfilmování vyloženě hodí. Pevně doufám, že se v budoucnu třeba dočkáme i filmové podoby na plátnech našich kin.

Jsou knihy, které si přečtete a víte, že se k nim již nikdy nevrátíte. Bez šance ovšem mezi ně v žádném případě nepatří. Ačkoliv je spíše pro mladé dospělé, myslím, že by tento fascinující příběh mohl oslovit i starší čtenáře. Knihu bych doporučila všem, kteří mají rádi nápadité romány s napínavým dějem, uvěřitelnými postavami a hlubším poselstvím. Pro nadšené čtenáře sci-fi její přečtení považuji jako povinnost. Pokud oceňujete kvalitně odvedenou řemeslnou práci, pak jste na správné adrese. Za mne jedna z nejlepších knih, jaká se mi kdy dostala pod ruku!