V Deaverově Zapadákově řádí manipulativní vrah

Záhadný požár

Pro fanoušky Deavera dobře známá agentka Kalifornského úřadu vyšetřování, CBI a odbornice na kinezii, Kathryn Danceová, která se blýskla i v pár případech s geniálním Lincolnem Rhymem, se vydává na stopu gangsterům provozujícím nelegální obchody se zbraněmi a drogami v oblasti Los Angeles a potažmo i celé Californii.

Pátrá po mafiánském bossovi jménem Guzmo a k tomu jí má pomoci výslech dobrovolně spolupracujícího svědka. Avšak Kathryniny schopnosti rozpoznání řeči těla v tomto případě selžou a svědek ozbrojený její vlastní zbraní z policejní stanice uniká. Neúspěšný výslech a ztracená služební zbraň pro ni znamená jediné.

Je odvolána z případu a převelena do civilní divize. To přivede Kathryn k méně závažnému případu požáru klubu Zapadákov, ležícímu u Montereyské zátoky, která lemuje východní pobřeží USA u městečka Salinas. Problém je v tom, že požár vůbec nenastal.

Kdo vyvolal paniku

Hořel pouze kontejner před klubem a pach kouře se ventilací dostal do klubu, kde spolu s výkřikem „hoří!“ vyvolal paniku a následný úprk z uzavřeného prostoru klubu. Avšak požární dveře jsou zataraseny zaparkovaným náklaďákem.

Co nedokáže oheň, dokáže právě panika. Lidé se ve vteřině změní v divou zvěř honící se za záchranou vlastního života i přes překážku, kterou představují životy druhých. Výsledkem tohoto jednání jsou tři mrtví a několik zraněných. Vrah zdánlivě žádný.

Zabíjel strach, který někdo záměrně vyvolal. Kdo? Tento oříšek čeká na rozlousknutí. Úkolu se ujme Kathryn a její tým. Začíná hon na psychopata, ukájejícího se strachem cizích lidí a zároveň na gang, obchodující s ilegálním zbožím. Ani pro velmi chytrou agentku nic jednoduchého.

Aby toho nebylo málo, do příběhu se zapojuje i Kathrynin osobní život. Její manžel, agent FBI, před nedávnem tragicky zahynul, ale naštěstí jí s výchovou dětí pomáhá dlouholetý přítel Jon Boling. Sympatický IT specialista, který sem tam pomůže s drobnostmi v řešeném případu. Jenže zároveň je ve hře ještě Kathrynin kolega z oddělení, agent O'Neill.

Zpočátku vše vypadá velice nevinně. Ale milostnému trojúhelníku se začínají přiostřovat hrany. Kathryn je ostatně chytrá, krásná, milá a osamocená žena, kdo by o ni neměl zájem? K tomu se objeví ještě problém ve vzpurnosti obou dětí, no zkrátka žádná paráda pro Kathryn. Pro nedočkavce můžu prozradit, že vše dopadne dobře.

Úderný styl 

Co osobně na Deaverovi obdivuji a co mi při čtení dělalo vyloženě radost, jsou krátké jedno až dvouslovné věty. Tím se neuvěřitelně udrží napětí a čtenář nemá moc času se ztratit v moři písmen. A co taky víc chtít? Žádné zbytečné přísudky. I jedním slovem „pohled“ dokáže vyjádřit desítky výrazů obličeje svých postav. Proto bezmála 600 stran velice rychle uteče.

Tomu dopomáhá i mistrně zvládnutý popis událostí, ať už se jedná o emoční stavy postav nebo o děsivé zvuky praskajících kostí v tlačícím se davu. Já vím, kdo to udělal... Ano, pachatele autor představí vcelku brzy. To připomíná případy inspektora Colomba, kdy jsme pouze čekali, jak na toho či onoho pachatele inspektor přijde, ačkoli my jsme ho již znali. To ovšem na udržení napětí nic nemění. Právě naopak.

Otvírá se nám jiný pohled. A to očima pachatele, kdy postupně rozpoznáváme jeho motivaci i potěšení ze spáchaného činu. Každý v sobě pak objevíme kousek té své ratolesti, kterou chceme potěšit. A proto mu chvílemi můžeme i fandit. Při troše zdravé zvrácenosti.

Maximální napětí

To je pravidlo, kterým se Deaver řídí prakticky v každé knize. A tak nějak to ke správné detektivce patří. Konec vás překvapí stejně jako jsou překvapeni zločinci, že byli dopadeni. Ovšem platí to i na tu druhou stranu. Není totiž vše tak dokonalé, jak by se možná zdálo. Kathryn je sice chytrá, to víme, ale někdy je skoro až božským věděním nadaná. A vše skončí až idylicky. Ale to je asi dobře. Málokdo chce číst špatné konce, že?

Závěrem bych jen zapolemizoval o překladu. Hlavně se jednalo o celým příběhem se táhnoucí motiv písně z Ledového království čili animovaného filmu společnosti Walt Disney. Píseň má český text s názvem „Najednou“. Toto je použito i v textu. Avšak ztrácí se trochu původní význam, jelikož anglicky název písně zní „Let it go“. A o to právě v situacích, kde se tento text vyskytuje, jde. Nechat něco být. Komplikované vztahy, nepříjemné pocity. Nic, co by textu výrazně uškodilo, ale originální nápaditost tím trochu strádá.

Milovníci detektivek po Deaverově Zapadákovu musí sáhnout ihned. Ti, kdo s ním ještě tu čest neměli, také nemusí váhat. Postavy jsou nesmírně sympatické, příběh je perfektně promyšlený a závěr je doslova zarážející. Jak už bylo řečeno, bezmála 600 stran uteče jako voda a vy můžete sáhnout po dalším Deaverovi.