Zdenek Primus vás zavede do pražských kaváren i na řecký ostrov

Ať už děj probíhá v kavárničce uprostřed Prahy, na rozpáleném řeckém ostrově nebo kdekoliv jinde na světě, kam nás jeho příběhy zanesou, podstatné je vždy to, co se tam odehrává. Osudy hlavních protagonistů přitom souvisejí s dobou, prostředím, ale také se sílou či slabostí jejich osobností.

Citlivý a nepodbízivý styl

Z těchto příběhů je patrné, že autor čerpal nejen ze svých znalostí historie, která tolik ovlivňují naše životy, ale také právě z dějin umění. Umění každého z nás stále inspiruje a formuje naši osobnost, ať už chceme nebo ne.

Ve všech svých příbězích používá Zdenek Primus citlivý a nepodbízivý literární styl, místy poetický, s obsahem napětí, tajemna i autobiografických prvků. Nezapomíná ani na jemný osobitý humor. Každý příběh má nejméně jednu překvapivou nebo absurdní pointu s přídechem krutosti. Ať už čekáte od dobré knížky cokoliv, próza Zdenka Primuse má velké předpoklady vám to splnit.

Příběhy z Kávobaru

Po jejich dočtení této knihy se u vás projeví doslova abstinenční příznaky a budete si muset přečíst i ty další dvě. Autor se zde zaměřuje především na příběhy z každodenního života, se všemi jeho rozmanitými variacemi na mezilidské vztahy. Odehrávají se v malé literární kavárničce na Staré Praze, uprostřed intelektuální literární společnosti, ale i mladých lidí.

Dějí se vlastně vedle každého z nás, v podání autorova stylu však působí na naši duši jako balzám. Jsou laskavé a utěšující a zároveň tajemné až magické, někdy absurdní, se schopností najít v nás zasunuté vzpomínky a podívat se na ně právě tak. Laskavě a s úlevou. A určitě se budeme muset zeptat – Co když se to opravdu stalo?

Tutus – reklama na nedokonalost

Tento titul je trochu něco jiného. Každý jednotlivý příběh ve vás vyvolá jiné rozpoložení, a to je právě to, co ve vás zanechá takový dojem. Je to vlastně opravdu reklama na nedokonalost, jak je uvedeno i v titulu. Zde najdete úplně všechno. Lásku, vtip, napětí, horor i erotiku. A zase to tajemno. A zcela jistě tam někde najdete i sami sebe.

Během čtení budete napnutí, někdy až vyděšení, ale i dojatí a celou dobu se budete tak trochu usmívat. Je to o muži a jeho bezradném vztahu k ženám. Autorův styl upoutá ženy i muže, neboť jak říká sám autor, Tutusem být nebudou chtít, ale kdyby si museli vybrat, tak budou raději Tutusem, než mužem bez srdce.

Ich bin tot/Jsem mrtev

Novelu Ich bin tot/Jsem mrtev zmiňuji úmyslně až nakonec, přestože ji autor napsal jako první. Přečtete ji jedním dechem. Pohodlně se usaďte a nechte se unést přímo do tepla řeckého ostrova s vůní moře a kočičíma očima, které svítí v temnu noci. Nebude to však žádná idylka.

Tento příběh se odehrává dlouho po válce. Je o mužích, kteří v ní bojovali. A vám bude v tuto chvíli jedno, na které straně. Jsou stále ještě raněni – fyzicky i psychicky. Cítí vinu a nedokážou si ji odpustit. Neumí se smířit nejen sami se sebou, ale ani se vztahem svého okolí k nim, tenkrát i nyní.

Pět z nich se tedy sejde na tomto ostrově, kde za války jako řadoví němečtí vojáci zažili několik šťastných týdnů bez jediného výstřelu. Je to velmi silný příběh, který doporučuji dočíst až do konce – závěr je šokující. Oceňuji styl autora, který mě úplně pohltil a také téma, které je, bohužel, stále aktuální.