Eli

Nádherná kniha. Měla by být součástí povinné četby ve školách. Třeba by si někdo rozmyslel dát si sem tam nějakou tabletu. Vždyť co se může stát, ne?

Přečteno opravdu jedním dechem. I když chvílemi člověk snad ani nedýchá. Krásný a silný příběh o nenávisti, zatrpklosti, vzdoru, beznaději, vině, smrti a ruku v ruce přichází s tím vším pozvolna láska, porozumnění, odpuštění a naděje na nový, lepší život. Jedním slovem ohromující...

jsem ohromen, naprosto ohromen, lištička a dráček...

Autorky znám již několik let. Tato kniha zcela jistě patří k tomu nejlepšímu. Stačí přečíst stránku a už vás nepustí. Strhující děj, obnažená, ale dobře podaná pravda o drogách, alkoholu a sexu. Ale především o lásce, která zachránila dva mladé životy. Vřele doporučuji.

Nathaniel – matka mu zemřela, otec ho opustil a on se dostal do míst, odkud se dá jen těžko vrátit. Elkan – přežívá u PlayStationu a nespí, protože se spánkem přicházejí noční můry. Když se spolu potkají, může to být osud. Dokáží si pomoci nebo se společně stáhnou dolů, na úplné dno? Tuhle knihu mi-lu-ju! Chtěla bych vykřičet do celého světa, co všechno se mi na ní líbilo, ale slova mi nebudou stačit. Eva s Klárou píšou tak nádherně, že prožívám každičkou větu, každé písmenko. Všechny emoce se na mě přenesou. Ještě teď, pár dní po dočtení, jsem jich plná a kdykoliv si na knihu i v budoucnu vzpomenu, všechno se mi to znovu vybaví. To, jak je to napsané je prostě dechberoucí. Tolik nádherných vět, tolik citu, tolik skutečného života. Nejednou jsem u knížky brečela, a to až tak, že jsem přes slzy neviděla na písmenka. V příběhu postupně odhalujeme minulost obou kluků a musím říct, že je vše skvěle promyšlené a načasované. Občas jsem si říkala, jak zrovna tohle spolu může souviset a za pár stránek jen nevěřícně zírám a myslím si, jak geniálně je to propojené. Je to kniha o lásce a přátelství, o rodině a ztrátě. Je o zlomených duší a o životních situacích, které vás budou pronásledovat dnem i nocí. Řeší se tu opravdu vážná témata, ale i přesto mi bylo v knížce dobře, chtěla jsem se k ní vracet a v myšlenkách jsem s ní byla, i když jsem ji zrovna nečetla. Jsou tu nádherné, jen takové drobné ilustrace, které vám postupně dají smysl. Úplně mě dojaly. Třešničkou na dortu je, že tu mají důležitou roli knihy, a to já v příbězích vážně můžu. Pokud milujete emoce v knihách a chcete vážně dobře napsanou knihu, tak je vlastně úplně jedno o čem Eli je, prostě si ho přečtěte. Eli je listopadový střelec a miluje bylinky. Stejně jako já. A já miluji Eliho.