Zjizveni – temně romantická kniha s minimem kladných postav | RECENZE

Děj je zasazen do roku 1910 a ocitáme se v království Gloria Terra na hradě, kdy starý král zemřel za záhadných okolností a nový král Michael Faasa usedá na trůn. K tomu, jak velí tradice, potřebuje manželku. Jeho bratr Tristan spřádá vlastní plány k pomstě bratrovi a do toho přijíždí snoubenka a budoucí královna Sara, která má též vlastní misi. Chce se totiž pomstít celému rodu Faasů za smrt svého otce.

Pohádka naruby jen pro dospělé

Zjizveni je psáno na motiv pohádky Lvího krále. Najdete zde přirovnání k hyenám, královský rod Faasů i přezdívky jako tygřík a laňka. Tristan je navíc černá ovce rodiny přezdívaný „zjizvený bratr”. Tolik asi k veškeré podobnosti. Ale je to originální příběh a já hltala každou stránku.

„Teď tě políbím,” povím jí.

„Proč?” zašeptá.

„Protože, ma petite menteuse, z pomyšlení na to, že bych tě nepolíbil, se mi chce umřít.”

Zjizveni

Nevěřila jsem, že bych po Jamesovi (ústřední postava knihy Lapeni) mohla mít někoho ještě raději, ale tady se hlásím a chci víc Tristana, prosím. Je temný, zvrácený a uhrančivý. Je protikladem všeho. Dokáže být milý, ale zároveň i nepřátelský. Dělá dobrou věc, ale za špatným účelem. Je prostě dvě strany mince. Ze stránek na mě sálala jeho dominance a pocit, že je mu vše u ...však vy víte kde. Prostě si dělá, co, chce a kdy chce.

Sara, to je hrdinka podle mého gusta. Stejně zvrácená. A nevinná asi tak jako panna v nevěstinci. Sebevědomí jí nechybí, je cílevědomá, ale když dojde na Tristana, všechny plány se jí boří jak domeček z karet. Oba jsou v jádru duše stejní. Sžírá je temnota, a tak nebylo s podivem, že od první chvíle, kdy se jejich pohledy setkaly, je to k sobě přitahovalo.

Nejsem ničí královna. Jsem ta, která království spálí.

Emily McIntire se vyžívá v tom, že dává přednost padouchům před hrdiny a sváří v nich pocity dobra a zla. Jsou čtenáři naservírované na stříbrném podnose a může si vybrat, jestli dotyčného s porouchaným morálním kompasem zavrhne, nebo si jej zamiluje.

Z kruťase zamilovaným mužem

Kniha se řadí mezi erotické romány, ale ve skutečnosti je to spíše slow burn romantika od nenávisti k lásce . Ano, peprné scény tam jsou také a nedoporučuji číst čtenáři mladšímu osmnácti let. Ale o tom to úplně není. Ze začátku sálá z chování hlavních postav nenávist a jejich vzájemný vztah se vyvíjí vážně pomalu. Postavy jsou propracované. Každá má vlastní motiv a jde si za ním stůj co stůj.

Kapitoly jsou rozdělené a střídají se pohledy hlavní dvojice. Velice jsem si oblíbila drsnou Saru, lovkyni, která se vydává za kořist, aby mohla nakonec zaútočit. Její suverenita se mi zamlouvala a nejen mně, ale i Tristanovi. Byla pro něj hříšné pokušení. Tristan byl vážně narušený, ale pro Saru by obětoval klidně celé království i svůj život. A o tom, my romantické duše, vážně rády čteme.

„Pravdou je, že jsem tvůj. Zcela. Nevysvětlitelně. Bolestivě. Bezpodmínečně.” Přesune mou ruku a přitlačí si dýku k hrdlu. „A pokud potřebuješ obětovat mou duši, abys dokázala žít s tou svojí, udělej to.”

Erotických scén nebylo moc, a tak se můžeme soustředit na romantickou linku, utváření postav a pozorovat, jak se z kruťase stal zamilovaný muž, což mě velmi bavilo. Za mě byla kniha skvěle vyvážená a ani nevím jak, a najednou byl konec. Při pomyšlení na Tristana mám tolik protichůdných emocí, že ve mně asi ještě chvíli budou rezonovat. Pokud jste si oblíbili tyhle neotřelé padouchy, rozhodně musíte číst Zjizveni.